Zvěř
přitáhla zvěř pod naše města je hladová a proto potichu každou noc zmizí jeden dům
skruže se plní ozvěnami tam někde v kostech země se procházejí lidé zatímco hory dupou po předměstích
lesy se vrací ke skladištím řek - nejprve smetou lodě pak řeknou: "plujte plňte žíly skal!"
a těžké kapky ptáků smáčejí parapety - převislé rty šedivých paneláků těch habsburků s lístkem do sarajeva
je srnovrat
po hřbetech hor se valí lišky - ohnivé střely zajíci s vrabci v zubech tříštivé sojky s motorovou hlavou
prchej najdi si úkryt v tůních parkovišť ve skulinách děsu v krátkých záblescích vědomí
vervi se do průsaků mlhy kamkoli mimo tento svět
který se právě vrátil zpátky